Sbor dobrovolných hasičů byl založen starostou města Františkem Peškou v březnu roku 1877, jako jeden z prvních na Pardubickém okrese. Velitelem se stal Josef Pleskot a pan Vilímek byl cvičitelem 53 členů. Pomáhali hasit požáry nejen v Bohdanči, ale i v okolních vesnicích. V letních měsících drželi pravidelné hlídky, nezanedbávali ani osvětovou činnost. Pořádali přednášky, divadelní představení, přispívali na národní účeli, účastnili se všech slavností pořádaných ve městě, hasičských sjezdů, veřejných cvičení a vedli si bohatou sborovou knihovnu. V roce 1901 založil sbor vlastní nemocenskou pokladnu, do které přispívalo padesát členů.

V hodnocení z roku 1927 se dočítáme, že sbor zasahoval při 212 požárech, knihovna měla 76 svazků odborné četby, především tu byly k dispozici časopisy. 

Sbor čítal 1 čestného, 51 činných a 12 přispívajících členů. Disponoval 3 stříkačkami a zařízením k použití 30 hydrantů rozmístěných ve městě. Mezi zakládající a stále činné členy patřili Václav Kratochvíl, Josef Zaifert, František Tomášek a Moric Brozan.

   Sbor dobrovolných hasičů patřil mezi spolky, které mají své opodstatnění v každé době, a proto se také udržel až do dnešních dnů. Po Josefu Pleskotovi ml. se ve funkci velitele postupně vystřídali Václav Čech, Leopold Kafka a jan Uhlíř, který byl roku 1905 zvolen starostou Pardubické župy. Členové se zúčastnili I. a II. sjezdu hasičstva v Praze, v roce 1898 nechyběli při kladení základního kamene pomníku Františka Palackého v Praze

 

 

  

 

 

Roku 1902 bylo jako součást sboru založeno Jinošské sdružení hasičské. Jedním s důležitých mezníků historie bohdanečských hasičů je datum 5.6. 1911, kdy při hašení požáru prvně použili vodu z nového městského vodovodu. V roce 1931 byl zakoupen nový spolkový prapor a roku 1934 motorová stříkačka, která je službách hasičů více jak 70 let. 

 

 

 

 

 

   Během obou světových válek byla činnost všech spolků výrazně omezena, ale ve čtyřiačtyřicátém roce pomáhal sbor u požáru Fantových závodů v Pardubicích, poškozených bombardováním. Hned po osvobození, kdy se starostou stal Václav Beránek, se obnovila činnost spolku. Hasiči se v následujícím období účastnili různých soutěží, ze kterého si nejednou odnášeli ocenění. Upozornili na sebe především vynikajícím cvičením se žebříky.

   V čele sboru se od roku 1970 postupně vystřídali Josef Chmel, Josef Kment, Jaroslav Kalhous, Slávek Bureš a současný starosta sboru Miroslav Kulhánek